Ať už svítí sluníčko nebo se blíží bouře, básničky pro děti nám ten svět umí pěkně rozveselit. Máme pro vás říkanky o sluníčku, větru nebo dešti. Jednoduše o počasí.

 

Povím ti jen kratičko

co zažilo sluníčko

na své pouti po nebi

Tvé kresby to zvelebí

 

Když vychází sluníčko

postýlku si ustele,

červená se maličko,

ale hned je veselé.

 

Vánek vane velmi tiše,

bačkůrky si na to vzal,

na hladině vlnky píše,

přečti rychle co napsal.

 

Na obloze obláčky

hrají si tam na mráčky,

marně ale skotačí,

na déšť jim to nestačí.

 

Vítr fouká zběsile

a je při tom trochu drzý,

což je trochu nemilé,

kytičky to také mrzí.

 

Nebíčko je závodiště,

padají z něj kapky deště,

která dříve padne na zem

v kaluži se mění rázem.

 

Zamračilo se nám nebe.

Nemá rádo mne či tebe?

Proč se asi blýská?

Pročpak hrom tak tříská?

 

Nejhorší je vichřice,

hvízdá, vyje, fičí,

lítá jako tygřice,

všechno kolem zničí.

 

Naštěstí se unavila,

už jen trochu funí,

tak moc toho nezničila,

hrom jen tiše duní.

 

To je krása milé děti,

na obloze není smetí.

Sluníčko jak pometlo,

obláčky nám zametlo.

 

Večer už se slunce těší,

že mu končí denní pouť,

nožky bolí z tůry pěší,

teď se může na noc zout.

 

Necháte si tyto básničky jen pro sebe nebo se pochlubíte s kamarády? Sdílejte. My vám za to budeme psát další. A pokud vaše děti potřebují pořádné jeviště, vyzkoušejte naše loutkové divadlo.

Autor: Otto Mašek